Jak byste funkční medicínu popsal pro úplného laika? Co pojem funkční medicína znamená ajak se liší od klasické medicíny?
Specifická je vtom, že se snaží hledat kontext vzniku chronických nemocí, což znamená, že nerezignovala na to, že by se nedaly vyřešit, ale naopak hovoří otom, že chronické nemoci typu cukrovka, nemoci imunity, vysokého krevního tlaku či alergií mají vpočátečních stadiích řešení, protože organismus má schopnost se celý život ozdravovat, ale musí ktomu pouze mít tosprávné prostředí. Funkční medicína zkoumá okolnosti vzniku chronických nemocí, aby mohla nabídnout konkrétní řešení, co změnit aupravit, aby se prostředí změnilo natolik, že se organismus začne uzdravovat, případně nedojde ke vzniku chronických onemocnění. Tyto okolnosti hledá ve třech hlavních oblastech, což je životní styl, naše mysl, tedy naše psyché aprostředí, ve kterém se nacházíme.
Tímto způsobem provází člověka zpět kuzdravení, pokud je to ještě možné apokud je ten člověk schopen vše uchopit audělat hlubší změny, které povedou ktakovým změnám, jež zajistí, že nemoc nebude vtěle přetrvávat. Není to žádné malování růžových slonů na zeď, ale velmi složitý transformační proces, který nezvládne úplně každý.
Více vGalerii
Zdroje: Foto: se souhlasem Jana Vojáčka
Kdybyste měl zvlastních zkušeností říct, jaké jsou nejčastější zdravotní problémy, se kterými se Češi potkávají?
Z hlediska úmrtí jsou to srdeční choroby, ale obrovský počet lidí má metabolické potíže imunitního charakteru, což je hlavně cukrovka, vysoký krevní tlak aztoho plynoucí kardiovaskulární onemocnění jako infarkt, angina pectoris apod. Vrozmachu jsou iautoimunitní onemocnění ve spojení se štítnou žlázou, roztroušená skleróza, Crohnova choroba, avše to koresponduje stím, že náš imunitní systém si neví rady, jak stěmito okolnostmi našeho života naložit tak, aby nám sloužily ane nás likvidovaly.
Říkal jste, že funkční medicína se skládá ztřech hlavních oblastí, ale jakousi alfou aomegou je pravděpodobně zdravá životospráva?
Správná životospráva je jedním zaspektů, do kterého patří zdravý spánek, pohybové aktivity asvětlo, adalším je toxicita, která se zabývá tím, jak moc je pro nás okolní prostředí zátěžové zhlediska různých toxických vlivů. Ale za mě má větší oblast vlivu opravdu naše mysl, psyché apodvědomá přesvědčení areakce stím rezonující, například různé emoční astresové zátěže ve vztazích, vpráci či obecně vživotě. Proto je vždy potřeba dívat se na vše zurčitého nadhledu, vidět věci vsouvislostech aznát, co všechno knim patří. Na základě toho se průvodci funkční medicíny, což může být týmová spolupráce lékařů, fyzioterapeutů, nutričních poradců, psychologů, koučů abiochemiků, snaží člověku ukázat, jak kontext vzniku nemoci vypadá, adostane od nich odpovědi, které uklasického lékaře nezískal, protože ti nemají čas to řešitkomplexně. Jakmile pacient dostane odpovědi, začne tomu více rozumět aoto víc je motivován něco udělat.
Jak jste se rozhodl, že půjdete touto, tak trochu jinou cestou?
To se rodilo postupně. Byl jsem spíše bezradný avprvní fázi jsem nevěděl, co dělat, protože mně zklasické medicíny aklasických oborů nic nechytlo: Proto jsem asi ještě několik let hrál profesionálně fotbal aodcestoval do Skotska. Po návratu jsem byl chvíli na klasické medicíně, konkrétně na ortopedii, ale cítil jsem, že to není pro mě. Pak mi vesmír přihrál možnost jít svou vlastní cestou vpodobě funkční medicíny.
Jan Vojáček se zabývá oborem, který se nazývá funkční medicína
Foto: se souhlasem Jana Vojáčka
Poslední měsíce nás provází pandemie koronaviru. Jak dalece to podle vás ovlivnilo vznik apřetrvávání chronických onemocnění ajak vás to ovlivnilo vrámci vaší práce?
To, co se tady vposledních měsících odehrálo, bude mít obrovské následky, které jsme zatím ještě nepochopili. Nemáme tušení, co budou znamenat ty krátkozraké kroky, které zurčitého hlediska chápu, protože celá situace vytvořila tlak na zdravotní systém, nicméně jejich nepropracovanost bude mít obrovské následky, auž dokonce má, hlavně na duševním zdraví, od kterého se odvíjí ito fyzické. To, co se vrámci opatření odehrálo unás, nemělo příliš mnoho společného schladnou hlavou arozumnými kroky. Ale prostě už se stalo ajá se vždy rád orientuju na řešení, to znamená, že skaždým klientem, který mě osloví, probíráme, co se stalo, ařešíme, jak obnovit aposílit jeho zdraví. Toto nabízíme všem lidem, kteří chtějí převzít zodpovědnost za svůj život aza svoje zdraví anechtějí ji neustále předávat někomu, vtomto případě lékaři, který by se oně měl postarat.
Naštěstí se velké množství lidí probouzí auvědomuje si důležitost převzetí zodpovědnosti, přehodnocuje svůj život aje schopno se na něj podívat zjiné perspektivy. To je naopak obrovský benefit tohoto stavu, díky kterému situaci nevidím až tak zle. Každý znás má možnost kaktuálnímu stavu zaujmout určitou perspektivu. Buď se zakopu někam do bunkru abudu 24 hodin sledovat televizi, nebo prostě budu na čerstvém vzduchu abudovat své zdraví.
Ke koronaviru bych ještě dodal, že nezažíváme epidemii koronaviru jako takového, ale spíše následek epidemie apandemie chronických civilizačních nemocí, bez kterých bychom tady neměli tolik mrtvých anějakého koronaviru bychom si ani nevšimli. Mnoho lidí je lhostejných, neznají sami sebe, nezajímají se osvé zdraví, ale pokud jsou ochotni tento nezájem překročit, odměnou za to může být zdraví, uzdravení, případně život plný energie aradosti.
<Path>Funkční lékař Jan Vojáček: „Naši klienti unás získají informace, které by od klasického lékaře nezískali“Zdroj: Jan Witek
Zmínil jste se oběžných lékařích, ukterých podle vás nemocní nezískají komplexní řešení ahlavně čas, ale na druhou stranu cesta funkční medicíny není hrazena zdravotní pojišťovnou, takže je potřeba investovat nemalé peníze?
Zatím bohužel ano, protože lékařský čas je omezen ačas funkčního lékaře sklientem nikdo zpojišťovny nezaplatí, což je trochu škoda, protože místo toho raději platí drahé léky. Já se snažím podílet na tom, aby se tvořil zatím jakýsi paralelní systém, do kterého spadají nejen soukromí zdravotníci, ale postupně třeba ipojišťovny, klasičtí praktičtí lékaři apod. Úroveň vědomí naštěstí vtomto směru roste amnoho lidí si řekne, že jsme se zbláznili, že tady vytváříme nemocné lidi apak je nějak léčíme. Pak přijde nějaký vir acelé to tady spláchne. Ale co si budeme povídat, zdravotnictví je velký byznys, velké farmaceutické společnosti produkují léky aléčení tak pro ně znamená určitý zisk aobrat.
Je tedy vůbec vzájmu těchto společností ty nemocné lidi vyléčit?
Řekněme, že taková farmacie je byznys jako každý jiný, který má vzákladním popisu práce neustálý ekonomický růst, aby uspokojil své majitele ainvestory, ato se nezmění, dokud nevznikne poptávka po něčem jiném. Je logické, že status quo tyto firmy nebudou chtít moc měnit, ale každá firma reaguje na poptávku avokamžiku, kdy se bude měnit poptávka lidí, budou se tomu muset přizpůsobit atím pádem je šance, že se vše přenastaví. Nyní si to nedokážu úplně představit, ale uvidí se. Oni sami však potřebu něco měnit nemají.
Jste autorem knihy „Umění být zdráv“, která také určitým způsobem hovoří otom, jak se osvé tělo starat… Myslíte, že je to dnes kvůli nejrůznějším novým technologiím astím spojenému stresu čím dál těžší?
Je to určitě pořád těžší azároveň je na nás vyvíjen větší tlak, který nás nutí se sebou něco dělat. Tyto tlaky avýzvy čekají už na velmi mladé lidi, takže veškeré pasti sociálních sítí, technologií atoho jakéhosi umělého avirtuálního způsobu života avztahu jsou opravdu velká výzva.
Máte nějaké desatero, které zmiňuje, na co by se lidé vrámci péče osvé zdraví mělipředevším zaměřit?
Úplně sklidem bych zde zmínil pouze jeden bod, který zní stejně jako název mé druhé knihy, která vychází vříjnu ajmenuje se „Rozhodni se být zdráv“. Dnes existuje opravdu velké množství možností, jak na téma „zdraví“ pohlížet. Pokud jsou lidé na vážkách, jestli to za ně má řešit doktor, nebo ne, určitě by bylo super, kdyby se hluboce rozhodli se tímto tématem zabývat. Garantuju jim, že si svůj návod najdou. Není to otom, že jim někdo řekne, vkolik mají jít spát, že se nemají stresovat apod., ale je to hlavně orozhodnutí podívat se blíže na své zdraví. Potom už je úplně jedno, jestli to bude funkční medicína, čínská medicína, ájurvéda, jóga, seberozvojové semináře nebo sebepoznávací akce. Ono se přesně ukáže, co je pro vás nejlepší.
Dejme tomu, že takové rozhodnutí více se zajímat osvé zdraví někdo udělá arozhodne se, že navštíví například vás. Jak vypadá takové komplexní vyšetření aco vlastně bude sfunkčním lékařem řešit?
Většinou proběhne vstupní konzultace, kdy klient přijde knám na kliniku, předem vyplní anamnestický dotazník adotazník, který pojednává otypologii člověka. Pak přijde sestřička, změří různé aspekty, které jsou pro mě jako pro lékaře funkční medicíny důležité, apak zhruba dvě hodiny probíráme kontext toho, sčím přišel. Někdo například přijde, že neví, proč má roztroušenou sklerózu, aže mu pan doktor řekl, že je to nevyléčitelné apříčina je neznámá. My však začneme tento temný obraz prosvětlovat azačneme se bavit očasové ose, čím si ten člověk prošel, jaké má vztahy srodiči, spartnerem, sdětmi ajak je na tom voblasti hojnosti, smysluplností, sprací, ohodnocením ajak vlastně vypadá jeho životní styl. Tím se nám pomalu ajistě začíná tvořit kontext apo zhruba dvou apůl hodinách by měl klient odcházet světší mírou uvědomění aporozumění. Zároveň se domlouváme na konkrétním plánu ana kontrole, což je taky podstatné. Po dvou až třech měsících vyhodnotíme dynamiku procesu azjistíme, jakým směrem se vše vyvíjí azda případně něco nehapruje. Takhle je to pořád dokola, dokud se nesplní záměr, se kterým přišel, nebo nezvýší kvalita života. Poté si jde svou vlastní cestou.
<Path>Plodnost mužů klesla o50 %. Schopnost reprodukce ovlivňuje časté sezení adalší rozšířené změny životního styluZdroj:
Takže cílem je navést člověka na „správnou cestu“?
Naši spolupracovníci mu vtěch různých oblastech poskytnou relevantní informace, aby se ve všem zorientoval. Já to nazývám škola života nebo škola zdraví. Ve škole máte různé předměty ana konci znich složíte nějakou zkoušku. Poté se zvás stane magistr, inženýr či cokoliv dalšího avdané oblasti máte mnohem více informací, které se pak snažíte převést do svého života. Funkční medicína je úplně stejná, jen je člověk snámi vprůměru většinou zhruba rok, což je za mě minimální cyklus. Ale vůbec to neznamená, že by se měl dostavit každý den.
Kromě toho, že jste vystudoval medicínu, jste musel studovat inějaký speciální obor na funkční medicínu?
Nevěděl jsem, co mám dělat, protože tady nebyl žádný obor celostní medicíny. Ano, je tady psychosomatika jako nástavbový obor, ale to mi připadalo málo, takže jsem šel dlouhou dobu vlastní cestou. Pak jsem zjistil, že vAmerice funguje funkční medicína, ařekl jsem si, že je to perfektně popsaný systém toho, co vlastně už dávno děláme. Není to oficiálně uznaný obor, ale dal jsem tomu alespoň nějakou známku, aproto jsem si tento obor dálkově vystudoval adál se mu věnuju.
Na jaké úrovni je funkční medicína unás akolik takových odborníků vČesku máme?
My teprve druhým nebo třetím rokem školíme lékaře, protože oni mají samozřejmě své tempo, do toho mají ještě klasické ordinace aobor funkční medicíny studují navíc. Zatím na tom nejsme nějak zvlášť optimálně, ale naším přáním je, aby vkaždém větším, ale ivtěch menších městech byla dostupná funkční medicína, což by vhorizontu několika let mohlo být možné.
Nemohl jsem si nevšimnout, že vás mnoho lidí sleduje na sociálních sítích, takže je vidět, že zájem Čechů je velký. Vříjnu bude vycházet vaše druhá kniha, očem bude?
Kniha zvelké míry prohlubuje principy azákonitosti zmé první knihy ana různá témata se zaměřuje ztrochu jiného úhlu pohledu. Co se týče zájmu ofunkční medicínu, ten jednoznačně koresponduje sprodejností první knihy, které se prodalo přes 50000 kusů, ato nepočítám audioknihy ae-knihy. Jde ofenomenální dosah, který vůbec není dán tím, že jsem skvělý autor, ale že jsem postupně budoval povědomí ocelostním přístupu ke zdraví vsouvislostech, okterý lidé opravdu mají zájem. Tím pádem si myslím, že do budoucna to bude mnohem dostupnější aklasická medicína se bude muset trochu přizpůsobit.
Řekl byste, že je to doména spíše mladší nebo starší generace?
Nemám to úplně přesně zpracované, ale pocitově bych řekl, že největší zájem mají lidé od 30 až 50 let, protože právě vtomto věku už se velmi často projevují avznikají chronické nemoci. Tito lidé se zájmem ofunkční medicínu se nechtějí smířit stím, že by měli brát léky do konce života, anechtějí se dalších svých 30 až 40 let cítit špatně.
Zvlášť když se oddaluje odchod do důchodu ačasto musí ve vysokém věku ještě dlouho pracovat…
Ano, navíc má mnoho znich ktomu hypotéky adalší závazky. Iztoho důvodu tato skupina tvoří řekněme až 80 % zájemců aklientů.
Pokud se nepletu, nejlepší by bylo, kdyby kvám lidé zavítali ivpřípadě, kdy je zatím nic netrápí?
Přesně tak. Tohle je má nejoblíbenější skupina, lidé, kteří přijdou dostatečně brzo, ještě vdobě, kdy se snimi nic moc neděje. Jsou to lidé mezi 20. a30. rokem života, akdyž se podíváme na statistiku, kdy průměrný věk, do kterého člověk žije ve zdraví, je 62 let aod 62 let nahoru jsou vprůměru zkrátka všichni nemocní, je to pouze otázka času, kdy se to změní. Je to vlastně jen otázka času, než každý znás onemocní, avšichni stím tak nějak počítají, ale nemělo by být přirozenější být do konce života zdráv? Proto je důležité ty okolnosti, zákonitosti aprincipy pochopit co nejdříve. Proto bych opravdu rád, aby ke mně lidé chodili co nejmladší anejzdravější, aby si vše uvědomili včas.
Někdy okolo sebe slýchám, že lidé osvé zdraví tolik nedbají, protože jejich známý, který každý den běhal, cvičil ajedl zdravě, stejně dostal rakovinu… Jak byste argumentoval lidem, kteří přístupu funkční medicíny zkrátka nevěří?
To se takto říct nedá. To je, jako kdybyste se chtěl pojistit na život, což můžete, ale pak vyjdete ven astejně vás přejede auto. Jde oúroveň vědomí, kdy se lidé smíří stím, že se na věc budou dívat pouze velmi povrchně. Když někdo sportuje ají zdravě, neodpovídá to tomu, jaký je celkový stav jeho lidské bytosti. Na úrovni psyché se nachází spousta vrstev aza mě by se vždy dalo najít kontext toho, proč mladý člověk onemocněl rakovinou nebo měl těžký průběh koronaviru azemřel. Není tedy možné se na věci dívat pouze povrchně.
My navíc často neznáme ani sami sebe, ale máme pocit, že známe druhého člověka, který se jeví, že sportuje aje vpohodě, ale nemusí to tak být. Koronavirus nám dal jasné vysvědčení toho, jak na tom vmnoha vrstvách našeho zdraví jsme. Ato ne pouze vrovině životního stylu, ale právě ive vrstvě hlubšího sebepoznávání, stavu své mysli aduševních aspektů, protože to podle mě rozhoduje otom, jestli je systém jako celek odolný vůči takovým novým typům viru nebo není. My osobně jsme za celý rok nezavřeli kliniku, ato jsem prakticky nenosil respirátor. Nejsem ani očkovaný akoronavirus se mě prostě netýká. Ne ztoho důvodu, že bych nebyl pokorný, ale já prostě vím, že se mě netýká aže by se mě týkal pouze za jiných okolností, ato kdybych uvažoval stejně jako před 15 lety. Každý takového stavu může dosáhnout. Stačí jen implementovat principy, okterých hovořím ive své knize „Umění být zdráv“. To neznamená, že se omě nikdy nepokusí nějaká viróza, chřipka, nachlazení nebo něco podobného aže budu do konce života zcela zdravý, ale když už se omě něco pokusí, dokážu si reflektovat proč adokážu ktomu zaujmout nějaké konkrétní kroky, abych se co nejrychleji vrátil ke zdravému životu.
Zdroj: Jan Witek