Zázrak a Pružina: Rozhovor s tvůrci komiksu o první české superhrdinské týmovce (2023)

Nedávno jsme vydali recenzi komiksu Zázrak a Pružina, který (konečně!) přináší první český superhrdinský tým. Nedalo nám to a museli jsme vyzpovídat (naše redaktorka Kristýna) jeho autory – Petra Macka (scénář) a Petra Kopla (kresba) – abychom zjistili, kdo stojí za touto veskrze průkopnickou a kvalitní prací.

Pohodlně se tedy usaďte a ponořte se spolu s námi do myšlenek a života těchto dvou tvůrců, o kterých v brzké době určitě ještě uslyšíme.

Chtěla jsem se vyhnout otázkám typu „jak Vás napadlo tohle a tohle“, takže sezeptám jinak. Zázrak (s Pružinou i bez) je obecně vnímán jako superhrdinský komiksv klasickém stylu. Bylo to Vaším záměrem od začátku, nebo to tak nějakvyplynulo při psaní a kresbě?

P. Macek: „No samozřejmě! Za sebe musímpřiznat, že jsem, stejně jako vy, fanouškem především těch starších komiksůMarvelu, ať už jim budeme říkat Zlatá nebo Stříbrné éra. Vyrostl jsem naSpider-Manovi, který v Česku v 90. letech vydával Semic, a můj vkus se– co se tohoto týče – příliš nezměnil. Při psaní Zázraka jsem se proto cíleněinspiroval právě tímto. Chtěl jsem, aby si náš superhrdinský komiks prošeltouto cestou pěkně od počátku, i když se zpožděním oproti světu několika dekád.Pro mě má tento způsob vyprávění větší kouzlo než současný chaos.“

P. Kopl:„Ne,od začátku byl záměr vytvořit klasického superhrdinu. Akorát, že v českémprostředí. Oba s Petrem milujeme marvelovky a chtěli jsme vidět Spider-Manaprohánět se po Česku. Když jsme se poprvé setkali – oba jsme totiž nezávisle nasobě vydávali Sherlocka Holmese v jednom anglickém vydavatelství – přemýšlelijsme, co bychom mohli spáchat spolu. Napadalo nás to a ono. Pak jsme si aleřekli – kdyby nebyly žádné překážky, co bychom chtěli? Českého Spider-Mana,vykřikli jme současně.“

Má oblíbená část studia komiksů zahrnuje pátrání po původu jmen a „přezdívek“.Měli jste od začátku jasno, jak Vašim hrdinům budete říkat, nebo jste poctivěrešeršovali, aby nedošlo například ke shodě jména s jiným, už existujícímhrdinou?

P. Macek: „Nápadů jsme vysloviliněkolik, ale Zázrak padl poměrně brzy. Je to úderné, je to odpovídající aodkazuje to k našemu oblíbenému Marvelu. A pak jsme k tomu přidaliještě ono drzé ‚Dechberoucí‘, protože přece každý superhrdina má ještě nějaképřízvisko.“

P. Kopl: „Pokudsi vzpomínám dobře, pár návrhů jsme měli. Ale pořád se nám to nezdálo dost výrazné.Pořád se nám do toho pletl Zázrak, což má Marvel fakt zajeté… No a pak jsme siřekli – hele, to je tak drzý a neomalený, že se mi nechce vymejšlet nic jinýho. Takjo, ať je to Zázrak, vždyť co? Má magické schopnosti, tak proč ne Zázrak? No ajak tomu dát korunu? Bude to Dechberoucí Zázrak. Díky tomu přízvisku si Zázrakvysloužil už mnoho parodií u našich kolegů. A to znamená, že to funguje báječně.“

Aještě ke jménům – Pružina je jasným odkazem na Péráka. Měli jste i jinouvariantu jejího superhrdinského jména pro případ, že by Pružina takříkajíc „nešla přes pusu“?

P. Macek:„Pružina byla Pružinouokamžitě."

P. Kopl: „S pružinoupřišel Petr, přišlo mi to geniální. Čeština je boží.“

Příběh, nebo kresba? Odvěká otázka tvorby komiksů a příběhů obecně. Zeptám se iVás. Vznikla nejprve podoba Vašich hrdinů a až teprve k nim příběh, nebo tomubylo naopak?

P. Macek:„Vzpomínám si, jak jsme v PetremKoplem seděli ve fastfoodu na Florenci v Praze někdy zkraje roku 2015 apovídali jsme si, jaká je škoda, že v Česku nevychází původnísuperhrdinský komiks. A proč to nezkusit? Nejdřív jsme si určili schopnost,jakou bude vládnout (magie protože Praha), pak její původ (golem) a od toho sezačaly odvíjet další úvahy. Zázemí, způsob užití schopností a z toho sevyvinul příběh, který jsme od začátku koncipovali do ročního runu. Já ho napsala Petr Kopl mu dal výtvarnou podobu.“

P. Kopl:„U Zázraka, pokud vím, vševzniklo až v rámci scénáře."

Azpět ke klasickému komiksu. Máte nějaké své favority mezi tvůrci? Obdivovanéhokreslíře či scénáristu? Se kterým z nich byste nejraději spolupracovali, pokudby se naskytla ta možnost?

P. Macek:„Roger Stern, John Byrne aRoy Thomas.“

P. Kopl:„Milujukomiks obecně. Samozřejmě, že mám nějaké vzory, ale snažím se o svůj styl. Zázrakajsme nabízeli jiným tvůrcům již od začátku.“

Pokračujeme v krasojízdě – co oblíbený event? Je nějaký komiksový příběh, sérienebo jednorázovka, které Vám utkvěly v paměti? Případně vyloženě oblíbenýkomiksový charakter?

P. Macek:„Napadá mě teď Sternova hobgoblinovská linka, ve starém překladu se mu říkalo Zlý duch, a to mě děsněbavilo.“

P. Kopl:„MilujuKůstka, Asterixe, Šmouly, marvelovky… Je toho hodně. Těžko se vybírá.“

Narazili jste při společné tvorbě na něco, čemu jste se naopak rozhodli zakaždou cenu vyhnout? Existuje nějaký tvůrčí bod, který jste se rozhodli záměrněnevyužít? Bavíme se kupříkladu o vstávání hrdinů z mrtvých, samovolnémpřepínání z módu „hodný“ na „zlý“ a naopak atd. Narazili jste v komiksechobecně na něco, u čeho byste si řekli: „Tak tohle tedy rozhodně ne, to nikdynepoužijeme“?

P. Macek:„Jasně, žejsou komiksová klišé, kterým se snažím v psaní vyhýbat, ale občas něcotakového použít je prostě zábava. Trvám ale na tom, že vyprávění si musí udržet vnitřnílogiku (která vůbec nemusí odpovídat logice reálného světa). Nenapadá mě teďnic komiksového, co bych použil jako příklad toho, co bych nikdy nechtěludělat, ale románového. Mám rád Sherlocka Holmese a jeho příběhy av jedné knížce došlo po dvou stech stranách k odhalení, že Sherlockje mimozemšťan a odlétá zpět na svou domovskou planetu. To mě naštvalo. Takhlebych nikdy nikoho naštvat nechtěl.“

P. Kopl:„Vstáváníz mrtvých – s tím fakt problém nemám. Na druhou stranu si myslím, že smrthrdiny je taková levná berlička. Zbytečná, zvlášť když nechcete daného hrdinuopravdu ukončit. Ono je to velmi lákavé, každý jsme chtěli vědět, jaké to bude,když umře Superman, nebo Spider-Man atd. Obecně by se to ale nemělo stávat. Jeto jako s bombou. Pokud máte v příběhu bombu, v okamžiku, kdyvybuchne, jde veškeré napětí do háje. My jsme si na začátku řekli, že se vyhnemesprostým slovům, pornografii a zbytečné explicitní brutalitě.“

Existuje oproti tomu situace, event či střetnutí s určitou postavou, kterébyste si pro Zázraka a Pružinu do budoucna přáli? Pokud byste mohli vytvořitcrossover s jakoukoli další postavou či týmem bez ohledu na práva a domovskévydavatelství, kdo by to byl?

P. Macek:„Nad tím jsem nikdynepřemýšlel, soustředím se na propojování toho našeho vesmíru. Teď zrovnapracuju na regulérním crossoveru, který se bude jmenovat prostě – Zázrak aPérák. Ti dva si zaslouží velké společné dobrodružství jako rovnocenní parťáci.“

P. Kopl:„Mocmě neláká křížení mezi vydavatelskými domy. Spíš mě láká dělat si co chci seskutečností. A to si od začátku děláme. A s tím jsem osobněspokojen. Ale neříkám, že by mě nebavilo, kdybych kreslil Zázraka v týmus Batmanem či Hulkem.“

Aco Vy osobně? Čtete komiksy, nebo upřednostňujete klasické knihy? Má vůbecaktivní autor a tvůrce čas na vlastní čtení jen tak pro radost?

P. Macek:„Snažím se čas nacházet, alevychází toho tolik, komiksů i knížek, že nelze číst vše. Z komiksů už čtupřevážně jen Marvel nebo Mignolaversum, a to ani ne všechno, u knížek spíš taky jenosvědčené autory.“

P. Kopl:„Málo, malinko, ale najdese. Čtu komiksy i knihy, ale poslední dobou dávám přednost knihám.“

Pokud by Vás oslovil začínající spisovatel či kreslíř s tím, že by také rádvytvořil komiks z českého prostředí, co byste mu řekli? Poradili byste mu, čehose vyvarovat, podpořili ho, nebo mu to spíše rozmluvili? Máte stejně jako jápocit, že tohle odvětví tvůrčího psaní zažívá v současné době určitý boom?

P. Macek:„Čeští tvůrci se prosazují čím dáltím více, a to je skvělá zpráva. A hlavně mám pocit, že jim čím dál tím vícedůvěřují vydavatelé, což je to klíčové. Necítím se na rozdávání nějakýchtvůrčích rad, protože každý má svoji představu o tom, jak chce, aby jeho příběhvypadal, ale v obecné rovině – nenechte si od nikoho namluvit, že něconejde, nepodléhejte destruktivní kritice a pokud jste přesvědčení, že chcetesvé příběhy tak či onak vyprávět, prostě tvořte. V dnešní době neníproblém sehnat si na Googlu nebo na conech kontakt na to či ono vydavatelství. Nabízejte své věci, nestyďte se!“

P. Kopl:„Občasse se mnou spojí nějaký začínající autor, už skrze mou učebnici pro tvůrcekomiksu, a diskutujeme spolu o možnostech. V mém Komiksovém náčrtníku jevše potřebné od prvotního nápadu, přes náčrt, kontury a finalizaci ažk tomu, jak jednat s vydavateli a co si k tomu připravit, úskalítisku a podobně. Co se týče druhé části otázky – ano, mnoho lidí píše a mnohodvacetiletých kreslířů a scenáristů je mnohem dál, než jsem dnes já. Žijemev úžasné době. Mohu jen podporovat, dodávat odvahu a pomáhat. Jinak tonemá smysl.“

Jaký je Váš vztah s ostatními komiksovými tvůrci z Česka? Celá řada čtenářů siráda představuje, že „komiksáci“ jsou jedna velká komunita, kde každý znákaždého. Jak je to ve skutečnosti? Bavíme se o prostém vědomí existence tohodruhého, vzájemné rivalitě, nebo přátelské atmosféře, ve které je místo prostaré matadory i pro nováčka?

P. Macek:„To je asi subjektivní, je to olidech. Já osobně jsem do toho světa přišel jako nadšenec bez toho, abychkohokoliv znal, samozřejmě s výjimkou Petra Kopla. A hned rovnou cobyscenárista Zázraka, který se uvedl jako první domácí vydávaná superhrdinská sešitovka.Nikdo z komunity mě neznal, nevěděli, co si o mě myslet, neprošel jsem sity roky budování kontaktůodspodu a kamarádění se na conech. Od začátku jsem si šel vlastní cestou, užjsem byl docela hojně vydávaný autor jiných žánrů a měl jsem svoje jméno mimokomunitu. Takže v komiksovém světě mě někdo přijal přátelsky, někdo s určitým despektem,ale časem se snad hrany obrousily. Já nemám s nikým problém, vždycky rádtřeba vidím a pokecám třeba s Janem Tatarkou, jehož Čoláka a Doláčemiluju, s jinými se třeba jen pozdravím.“

P. Kopl:„Tomohu posoudit pouze svou velmi úzkou optikou. České tvůrce vidím jako solitéry,kteří se vzájemně sice znají a potkávají se na conech, ale to je tak všechno.Všichni koukáme na komiks velmi úzkým tunelem, kterým bohužel mnohdy nepopadneani naše vlastní práce. To je pro umělce normální. Horší je, když se některýprohlásí za znalce a ujme se role recenzenta svých kolegů. To je pak každopádnětrapné, nehledě na to, že je to neetické a nemorální, a to i v případě, ženěkterá díla chválí. Bohužel u nás někteří tuhle záklopku nemají a sníží se naneprofesionální úroveň hospodských řvounů. Ale to je na delší diskuzi.“

Jistě jste již měli možnost pohovořit s autory komiksů ze zahraničí (minimálněna Comic Conu zcela nepochybně). Využili jste tuto možnost a prohodili s nimipár slov o samotné tvorbě? Pokud ano, kdo Vám byl svým přístupem k řemeslunejvíce sympatický?

P. Kopl:„Jáse na conech věnuji charitě, takže na něco takového nezbývá čas, ale i kdybybyl, obávám se, že můj přirozený ostych by mi v tom zabránil. Studuji prácikolegů v jejich komiksech. Tam je jasně vidět jejich názor a směr myšlení.Když bych si s nimi povídal, bylo by to jistě o něčem jiném. Alenepovídám. Víc si povídám se čtenáři. Nesmírně mě zajímá, co mé komiksy dělajív jejich hlavách. A víte co? Nikdy nevíte, co vaše dílo udělá někomu v mozku.Je to strašlivá zodpovědnost. Někdy se dovíte, že něco pochopili tak, jak jsemto myslel, ale někdy vás překvapí, jak může být vaše práce interpretována. Tentonázor mě zajímá nejvíce. Od mých kolegů se dovím jen to, že oni by to udělalijinak. Třeba lépe, nevím. Ale to neřeším.“

A když už je řeč o řemeslu – v čem Vy sami spatřujete přínos komiksové tvorby?Nemáte pocit, že na klasický komiks je v dnešní době již v českém rybníčkupozdě, jak to naznačují mnozí recenzenti?

P. Macek:„Mám ve svém okolí mnoho dětí,které komiksy přivedly ke čtení větších textů a příběhů, a jen díky nim sedostaly ke knihám. Ale podobně se mluví třeba i o knížkách Harryho Pottera,které odemkly knižní svět skomírajícímu zájmu dnešních dětí.“

P. Kopl:„Recenzenečtu, to je pro mě novinka, tento názor. Myslím, že klasický komiks nikdyneumře. Je to svébytné médium, které má svůj vlastní originální jazyk. Jsouvěci, které nelze převést do jiného média. Jsou tam vzácně, ale jsou to právěty perly, které je třeba vidět a cenit. Jednou jsem viděl přednášku o černýchdírách. Existuje teorie, že uvnitř černé díry si čas a prostor vymění místo.Zkrátka, že čas se stane prostorem. Bylo tam řečeno, že si to normální člověkneumí představit. Jak to, povídám si, jak to, že si to nikdo neumí představit?Dělám to každý den! Jo. V komiksu se čas mění na prostor. To, co seodehrává vlevo, se odehrává dříve, než to vpravo. Takových kouzel má komiksmnohem víc, jen si j uvědomit. Opět na dlooooouhou debatu. Přijďte někdy na moupřednášku. Ale musíte do zahraničí. Káhira, Brusel, Paříž nebo třeba Chicago…Doma není nikdo prorokem.“

Narážíte na poznámky v duchu, že komiks je médiem pro děti a není pro dospěléhočlověka ničím přínosný? Ocitli jste se už v situaci, kdy jste museli Vašitvorbu hájit před zastánci „jediné pravé literatury“ v podobě neobrázkovýchknih? Udolali jste je argumenty, nebo jim uznali právo na názor a debatě sevyhnuli?

P. Kopl:„Právěnaopak. Že je komiks pro děti už, pokud vím, říkají jen hodně staré babičky. Spíšjsem musel krotit entuziasmus. Takový ten vžitý omyl, že komiks dovede děti ke čteníknih. Myslím, že ne. Vnímání komiksu a psaného slova je velmi daleko od sebe. Kdyžse děti naučí číst komiksy, neznamená to, že mají nakročeno ke čtení knih. Jeto podobné jako tvrdit, že sledování filmů pomůže k tomu, aby děti chodilydo divadla. Tak to se asi neděje, že? Ale filmy nejsou konkurence divadla akomiksy nejsou konkurence knih. Je to prostě něco jiného. Ale do těchto debatse nemůžete pustit s maminkou, která je nadšená z toho, že její klukkonečně projevil zájem o nějakou činnost nesouvisející s mobilem.“

Pročítáte poctivě recenze na Vaše díla? Berete si z nich nějaké to poučení,nebo je jen přelétnete a víc se nad nimi nezamýšlíte?

P. Macek:„To víte, že se občasprogooluju a podívám se, co lidé píší. Jak už jsem použil někde v tomtorozhovoru – rozlišuji mezi destruktivní kritikou a recenzí, z těch sipoučení beru. Nebo se o tom přinejmenším snažím.“

P. Kopl:„Zpětnávazba je príma. Je třeba znát pravdu. Tu ale v komentářích na internetunenajdete. Nehledá se snadno. Musíte jít právě na ty cony a tam se potkat s lidmi,kteří se vám nebojí říct do očí, co se jim líbí a co ne. Pro zbabělce, kteřív komentářích dělají ramena a do očí nejsou schopni říct nic, své komiksynekreslím. Pro podivíny, kteří si koupili všechny moje komiksy, aby mohlinapsat, jak strašné to zase bylo, taky ne. Nejde kreslit pro všechny. Některýmlidem můj způsob práce prostě nesedne. Mají plné právo mne ignorovat. Kreslímpro ty, kteří mi rozumí. Pro ty udělám cokoliv.“

Setkali jste se už s tím, že by Vás někdo přímo hanil s tím, že se mu Vašetvorba nelíbí a nejlépe by ani neměla existovat? A naopak – dočkali jste setakové pochvaly od fanouška či fanynky, že na to dodnes rádi vzpomínáte?

P. Macek:„Osobně negativní zkušenostinemám, naopak moc rád jezdím na cony, kde se setkáváme s řadou příznivcůnašeho světa a těší mě, že se jejich řady neustále rozšiřují. Dechberoucívesmír skrývá mnoho příběhů, které chceme s Petrem vyprávět.“

P. Kopl:„Naprvní část otázky jsem už asi odpověděl. Ale nedávno se mi stala krásná příhoda. Na mouautogramiádu v Jihlavě přišel manželský pár (asi 30 let), přišli si nechatpodepsat Morgavsu a Morganu. Prý: ‚Napište tam Honzíkovi a Aničce‘. A já na to: ‚A proč děti nepřišly s vámi?‘ No a oni rozpačitě: ‚To jsme my.‘ Rozesmálomě to tak, že jsem se musel omluvit.“

Zázrak a Pružina se jistě teprve rozjíždí, nastíníte nám, na co se můžeme vbudoucnu těšit? Znovu sáhnete po českých pověstech a temných historkách, nebo zalovítev jiných vodách?

P. Macek:„Prolínání s českýmilegendami a pohádkami, ať už historickými nebo moderními, je principem našehosvěta. V plánu je kromě zmíněného Zázraka a Péráka třeba komiks Magistr oputování magistra Kellyho, Zázrakova mentora, z Anglie do Čech ke dvoru RudolfaII. Cestou se samozřejmě utká s řadou tuzemských monster. Napsaný je itřetí Pérák, který bude vycházet v roce 2024 v ABC, jmenuje se Péráka Armáda poražených.“

P. Kopl:„Toje na Petrovi. Inspirací je opravdu mnoho. Teď se soustředíme na pokračováníPéráka a pak uvidíme.“

Když jsem se pročetla až k Tomovu bojovému obleku, zaujal mě jeho vzhled, kterýbalancuje někde mezi Crimson Dynamem, Iron Manovým modelem 5 (Space Armor) aodlehčeným Thorbusterem či Hulkbusterem. Čerpali jste v některém z nichinspiraci, nebo jde o zcela vlastní návrh a podoba je tedy čistě náhodná?

P. Kopl:„Bude čistě náhodná, záměrnějsem si nedělal rešerše, abych moc neopisoval. Baví mě dělat roboty a robotickéobleky jakoby z živé mechaniky tak složité, že se pro volnost pohybu stálepřetvářejí. Jestli jsem se někde inspiroval, tak u Transformerů, páč ty mě tedahodně baví. Jak filmoví, tak komiksoví.“

Držíte se i ve složení supertýmu Zázraka a Pružiny klasického rozložení sil,tedy mág, atlet, nadpřirozená/(polo)božská bytost a vědec? Můžeme se v budoucnutěšit na další přírůstky do party?

P. Macek:„Pokud to bude příběhvyžadovat, naše parta nové členy přijme ráda.“

P. Kopl:„Tohle je spíše otázka pro Petra.“

Je v plánu i další rozšíření Pérákova univerza? Můžeme se těšit na zbrusu novépostavy a případné crossovery? Máte v úmyslu – aktuálně či v budoucnu –pracovat na společném díle i s dalšími českými komiksovými tvůrci, napříkladautory Supra (Štěpánka Jislová, Viktor Svoboda, Martina Fischmeister)?

P. Macek:„Pokud někdo projeví zájem,rádi svoje postavy poskytneme i dalším tvůrcům. Je v našem zájmu Zázrakovuznačku budovat a rozšiřovat. Ale asi budeme nějakým způsobem chtít tak troškubdít nad tím, jakým způsobem se s našimi postavami bude pracovat.“

P. Kopl:„Pokudvím, u nás jsou dveře otevřené jak pro scenáristy, tak pro kreslíře. V tomproblém není. Chce to ochotu a zájem příchozích a hlavně – příležitost. Tu my umíme zajistit. To první není v naší moci.“

Otázky oběma autorům pokládala Kristýna Mia Vondřichová

Komiks Zázrak a Pružina si můžete zakoupit přímo v Nakladatelství CREWanebo ve vašem nejbližším oblíbeném knihkupectví